Lež nebo pravda?
Stín pohltil okolí. Sprcha z nebes těžce chladí. Naplavuje špínu na má bedra. Mrazivým tichem uvadá bílá růže. Pláč se rozléhá do temných zákoutí. Nikdo tam snad není? Polibky oblékly pláštěnku plachosti. Splašený hlas koně. Kde zanechal jezdce? Daleko za kopcem zapomnění..
Ve skalách křičí zbabělá duše. Spoutána se vrhá ke dnu hořkosti. Hodiny na nejvyšší věži odbíjí půlnoc. Nemůže jít ani zůstat. Sviští zvuky gilotiny. Praská dříví hranice.
Všechno a nic. Světlo a tma. Teplo, zima. Srdce, rozum. Prohrát vlastí výhru. Zmizet a objevit se. Být ptákem a vysvlékat se z kůže. Litovat sám sebe. Nemilovat, jen snít.. Toužit a zemřít..
(autor Monika)
Neznalost asi opravdu neomlouvá.
(Tvůj známý Niki.., 6. 4. 2007 20:42)